Setkali jsme se ve čtvrtek 28.5.2009 na nádraží v Karviné.

Část skupiny jela autem (Milan, Mirka), část vlakem (Luboš, Honza, Irena, Maruška, Draha, Tomáš, Radek, Marek, Vlastík, Roman, Lumír, Lojza, Radan, Venca, David a zbytek (Vlastík, Mirek, Tomáš a Radim) s doprovodem Martina kolmo. K poslední skupině se cestou přidal Ivo a Martin nás v okolí Prostějova opustil a vydal se zpět.

Všechny skupiny se setkaly v Potštátu až na Toma, Radka a Marka, kteří to vzali přes Lipník.

Do Sloupu jsme nakonec dorazili úplně všichni, nebyly žádné ztráty na životech. Večer u sudu bylo o čem povídat. Páteční dávka se pohybovala od 100 do 180km.

V pátek 29.5. od rána poprchávalo a tak se Ivovi zpátky domů na kole moc nechtělo, ale nakonec to dal za 6,5 hodiny a celou dobu v dešti (180km). Jak později přiznal, byl to hlavně psychický trénink. My jsme šli kouknout do místních jeskyní, protože tam obvykle neprší. Jo a ještě jsme museli zajistit sud na večer, protože ten karvinský byl už pokažený (no Mirko!)

Po obídku se vyjasnilo, tak jsme hupsnuli na kola a v různě velkých skupinách jsme křižovali okolí a taky Blansko. Občas se přehnal mráček s přeháňkou a jeden mráček s kroupami, ale jinak to bylo v pohodě. Kilometráž byla tak do 50 km (pokud neměli Krajcovi více). Večer bylo u sudu o čem povídat. A taky přijel Libor s Lenkou. Přivezli maso na gril a ještě jeden sud (menší, nejsme alkoholici).

V sobotu 30.5. to bylo podobné: dopoledne pršelo, odpoledne se turistikovalo nebo jezdilo na kole. V kurzu byly punkevní jeskyně a samozřejmě Macocha.

Menší skupina jela do Sobačova na závod v triatlonu, protože jak je známo, když jste ve vodě, tak nevadí, že prší a pak už je to jedno, protože jste stejně mokří. Večer bylo u sudu o čem povídat. Dorazil se i zbytek masa z grilu a když došlo pivo,tak se trochu požívaly i ovocné nápoje. Počítám, že kilometrů mohlo být stejně jako v pátek: 40-50.

V neděli 31.5. to bylo těžké. Poprchávalo a mělo být hůř. Takže se opět dělilo: jelo se auty, kolmo do Prostějova, Hranic a někteří absolvovali psychický trénink do Karviné. Bylo to trochu slabší, protože od Oder už nepršelo. Ale jak to někteří zhodnotili: ještě jsem se nikdy tak dlouho nesprchoval.

Odpoledne se tradičně vyhodnocovalo u Tesarčíka, ale z důvodu značné roztříštěnosti skupin a nestabilního počasí, bylo vyhodnocování krátké a málo obsazené.

Takže krátké shrnutí: Mohlo to být horší a pršet v kuse, takže nám počasí v podstatě vyšlo. Opět se potvrdilo, že když se sejde pohodová partyja, na počasí nesejde. Jinak je třeba pochválit všechny účastníky za sportovní výkon, všichni byli dobří a zvlašť Berušky.

Přes mírné obavy bylo ubytování u Čermáků v pohodě, taky musím poděkovat firmě MADT z Orlové, že nám opět zapůjčila dodávku k odvozu zavazadel a bandasek.

A kam pojedeme příští rok? Uvidíme… Ale už teď se těším.

Další povídání můžete zkouknout na Tomášových stránkách